Články
Zasklení lodžie: jaký systém vybrat
Nejdřív se podíváme na rozdělení zasklívacích systémů podle konstrukce, kdy rozeznáváme bezrámový a rámový systém. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
Bezrámový systém
Jde o několik skleněných tabulí se zabroušenými hranami které nejsou opatřeny žádnou konstrukcí. ve vodící liště je drží kování v jednom z horních a dolních rohů, lze je posunout ke stěně lodžie a vyklopit dovnitř, číž se otvírá celá plocha zasklení. Prochází jimi více světla a jsou také méně rušivým prvkem díky absenci rámů. Nevýhodou je pak vyšší pořicovací cena.
Rámový systém
V tomto případě se používá sklo zasanené do rámů a pojíždějící v drážkách na spodní a horní straně.Stzahují se k jedné straně za sebe, takže není možné otevřít lodžii v celé šíři. Může být osazen i izolačním dvojsklem. Díky své konstrukci chrání proti nepřízni počasí, prachu a hluku lépe než bezrámový systém a je také obvykle levnější. Nevýhodou je, že rámy částečně brání prostupu světla a působí na fasádě rušivým dojmem.
V případě že zvažujete možnost zasklení, je třeba se zamyslet i nad možností stínění žaluziemi. V horkých letních dnech tuto možnost určitě oceníte.
Zateplení fasády je pevně daný postup prací, které mají svou posloupnost a společně tvoří zateplovací systém. V tomto článku vás postupně provedeme celou realizací, tak jak na sebe jednotlivé práce navazují.
1. Podklad a jeho příprava
Podklad musí být nosný, suchý, zbavený plísní, nečistot a mastnoty. Nesoudržné části podkladu musíme oklepat a nerovnosti vyspravit jádrovou omítkou. Dostatečně rovný podklad je základem rovné fasády. Stejně jako jinde zde platí, že čím líp si připravíme podklad, tím snadnější a kvalitnější budou i následné operace. Po vyschnutí opravovaných míst celý povrch netřeme penetračním nátěrem, který sníží nasákavost podkladu a zvýší přilnavost lepícího tmele.
2. Montáž zakládacího profilu
Zakládací prolil je nejběžnější způsob založení a jde o tvarovaný hliníkový plech šířky shodné s izolantem. Je nutné aby byl usazen v dokonalé rovině, jinak vzniknou nežádoucí spáry mezi tabulemi nalepovaného izolantu. Profil kotvíme natloukacími hmoždinkami a případné nerovnosti zdiva kompenzujeme distančními podložkami. Hliník tvoří pevnou spodní hranu systému, a slouží i k ochraně před hmyzem a hlodavci.
3. Lepení izolantu
Polystyrenové desky lepíme od rohu budovy, vždy "na vazbu" s přesahem min. 15cm a také rohy a kouty je nutné převazovat (vždy jednu tabuli po roh, další s přesahem). Lepidlo nanášíme zásadně po celém odvodu desky abychom zabránili proudění vzduchu mezi zdivem a izolantem a 2-3 terči uprostřed. Počet terčů závisí na počtu hmoždinek (viz dále), které musí vždy procházet do zdiva tmelem. Je možné lepit i pomocí pěny, to je však specifický postup, o něm si povíme někdy příště. Tabule po přiložení na stěnu vyrovnáme vodováhou a to jak ve svislém, tak ve vodorovném směru.
4. Kotvení talířovými hmoždinkami
Kotvení slouží především k dodatečnému upevnění izolantu před působením vnějších sil (sáním větru, termodynamickým změnám a pod.). Hmoždinky volíme takové délky, aby celá rozpěrná část byla ve zdivu, obvykle o 5cm delší než tloušťka izolantu a typu podle materiálu zdiva. Kotvíme ve všech "T" spojích, tedy každý roh každé tabule plus jednu, dvě popř. více do středu tabule (viz výše počet terčů lepícího tmelu). Počet hmoždinek určuje projekt, popř. výrobce systému, minimálně však 6ks/m2, tzn jedna hmoždinka do středu každé tabule. Před vrtáním vyfrézujeme zahloubení pro následnou montáž polystyrenové zátky, která eliminuje možnost vykreslení hmoždinek na hotové fasádě. Je možné také použít hmoždinky, které se šroubují pomocí speciálního nástavce a frézování nevyžadují.
5. Broušení a vyplnění spár
Po ukotvení musíme spáry větší než 2-3mm vyplnit přířezem polystyrenu, menší vyplnit polyuretanovou pěnou. Následně celou plochu sjednotíme přebroušením, přičemž kontrolujeme průběžně rovinatost latí, aby nedošlo k vybroušení prohlubní.
6. Osazení profilů a lišt
Na všechny hrany použijeme rohový profil, která jednak zpevňuje zateplovací systém a vytváří rovnou, estetickou hranu. V místech napojení systému na okna, dveře a pod. Použijeme okenní dilatační profil - APU lištu, která zamezí vzniku trhlin mezi zateplením a ostatními prvky objektu. Dále je možné použít další doplňky jako okapničky, podparapetní profil, avšak jejich funkce není zásadně důležitá.
7. Armovací vrstva
Armovací vrstvu tvoří stěrková hmota vyztužená armovací tkaninou, tzv perlinkou. Jde o nejdůležitější vrstvu systému, která chrání polystyren před UV zářením, zpevňuje povrch a vytváří podklad pro svrchní omítku. Již při montáži rohových profilů vkládáme do všech rohů otvorů ve fasádě diagonální výztuhu rozměru cca 20x30cm. Na plochy nanášíme stěrku velkým nerezovým hladítkem na šíři pásu tkaniny, vtlačíme tkaninu s přesahem 10cm přes sousední vrstvu a zatřeme. Doporučuji po mírném zaschnutí nanést další vrstvu řidší stěrky pro vyrovnání přeložených spojů a dokonalé zakrytí tkaniny. Výsledná vrstva by měla být aspoň 3mm silná. Stěrku nikdy nebrousíme!
8. Penetrace a omítka
Po vyzrání stěrky, v závislosti na počasí několik dní, přichází na řadu finální omítka. Každý výrobce má ke svým omítkám podkladní nátěr, shodné nebo podobné barvy jako omítka, který zvýší přilnavost omítky a eliminuje případné prosvítání podkladu. Nanáší se štětkou nebo válečkem celoplošně.
Omítky jsou k dispozici široké škále variant - odstín, strukturu a zrnitost volíme podle vlastního vkusu, materiál však podle typu domu, jeho umístění v krajině a povětrnostních vlivů kterým bude fasáda odolávat. Samotnou aplikaci omítky provádíme vždy v ucelené ploše od rohu po roh, s dostatečným množstvím pracovníků tak, aby se záběr jednotlivých pracovníků stihl vždy do mokré omítky. Jestliže v místě napojení omítka zaschne, bude tento spoj viditelný a lze jej opravit jedině opětovným natažením nové omítky na celou stěnu.
Cena obkladu a dlažby
Pro cenu obkladu jsou důležité tyto faktory:
- členitost místnosti
- velikost místnosti
- řezání "kamenických rohů" ano/ne
- formát (velké obklady jsou podstatně náročnější)
- šířka spáry (úzká spára klade větší nároky na přesnost)
- velikost a počet výřezů otvorů
- nároků na vyrovnání stěn či podlahy
- materiál dlažby - vysoce slinuté dlažby se velmi obtížně řežou a vrtají
Pokud vám někdo dá rozpočet bez těchto znalostí je to přinejmenším k zamyšlení.
Onehdy mě oslovil zákazník požadující obložení koupelny. Při konzultaci mi řekl, že mu to známý nabídl za 250Kč/m2. Poradil jsem mu ať si to nechá udělat od něj.
Proč?
Obkládání podle velikosti bych rozdělil takto:
- Obložení 20x30 s většími spárami udělá skoro každý. Ale pozor! Udělat malou mozaiku není jednoduché.
- Obložení 30x60 někteří obkladači rovnou vzdají, obzvlášť s malými spárami.
- Obložení nad 30x60 pravděpodobně bude problém sehnat někoho, kdo to udělá dobře.
Rozdělme si obložení na tři stupně kvality:
- Obložení - rozuměj naházení vidlema a uplácání lopatou
- Slušné obložení
- Velmi dobré obložení
Časový rozdíl mezi 1 a 3 může být u koupelny několik dní!!! A máte důvod rozdílných cen. a to nemluvím o rozdílu v ceně materiálu z hobbymarketu a od renomovaného výrobce.
Z cenové nabídky poznáte pouze materiál, takže je potřeba vybírat podle referencí.
Nástroje na řezání tvrdé slinuté dlažby se pohybují v cenách tisíc a víc za kus a životnost je pouze pár koupelen (třeba 20-40 otvorů).
Toto všechno má vliv na konečnou cenu.
Logicky tedy v trojúhelníku cena-kvalita- rychlost můžete mít pro vás výhodnou jednu, maximálně dvě veličiny. Kterou si vyberete? Předpokládejte, že dostanete to, co jste si zasloužili (pardon, zaplatili). Nechci někoho urazit (možná existuje, i když jsem takového ještě nepotkal), ale za 250Kč/m2 dostanete s největší pravděpodobností kvalitu 1, protože obkladač který za tuto cenu bude dělat kvalitu 3 pravděpodobně zemře hladem. S vyjímkou velkých ploch s větší spárou, kde není třeba řezat ani vrtat.
Tapetář si za nalepení tapet vezme 100 a více Kč. Podlahář za plovoucí podlahu také tak a stačí secvaknout čtyři lamely a metr je hotový. A že by se tito řemeslníci topili v penězích si asi nemyslíme. To je reference, se kterou si srovnejte pracnost obkládání a jeho cenu. Navíc i u malé zakázky k vám musí obkladač minimálně 2x kvůli spárování.
Možná nevíte, obklady jsou více či méně prohnuté a udržet tak všechny čtyři rohy na křížení spár v rovině je celkem problém. Dále obklady nejsou přesně pravoúhlé. Také nejsou stejně dlouhé a široké. I u kalibrovaných obkladů není rozdíl 0,5mm žádná vzácnost, tak při malé spáře bez složitého kompromisního vyrovnání to je vidět. A to je řeč o kalibrovaných obkladech přes 1000Kč/m2, u obyčejných je rozdíl ještě větší. Myslete na to, až budete kupovat velkoformátový obklad za 300Kč/m2 a budete požadovat úzkou spáru a rovný povrch.
Za všech těchto nedokonalostí udělat pěkný obklad zabere prostě hodně času. Cesta hledání nejnižší ceny je za těchto okolností cestou do pekel.
.
Rekonstrukce koupelen: Než začneme, bouráme, stavíme
Dosluhuje vám koupelna v paneláku nebo domku a rozhodli jste se nechat ji zrekonstruovat? Nyní vás s rekonstrukcí postupně seznámíme a ukážeme i některé konkrétní postupy. Čtěte pozorně, můžete si ušetřit peníze i nervy.
Přestavba koupelny by měla být prováděna odborníky. Stavbu zdí, instalaci ani elektrické rozvody bychom neměli provádět laicky, ať už kvůli bezpečnosti nebo správnému provedení prací. Pokud se rozhodneme zbourat některou stávající zeď, určitě si musíme opatřit plán bytu, stavební povolení a pokud by se jednalo o část nosné zdi, potřebujeme i posouzení statika. Jinak by se mohlo stát, že se nám do krásné nové koupelny propadnou sousedi z horního patra. V případě chybně provedených instalací a elektrických rozvodů se může přihodit to, že pokud dojde k nějaké nepříjemné události (a nemusíme hned myslet na úrazy), např. prasknou trubky v podlaze a voda vyteče až k sousedům nebo dojde ke zkratu a spálí se motor v pračce, pojišťovna odmítne vyplatit náhradu za poškozené předměty.
I když bychom si při přestavbě koupelny měli svépomocí provádět maximálně tak obklady a dlažbu, můžeme ušetřit i tím, že budeme zorientovaní na trhu. Pokud budeme vědět, jaké možnosti máme ve výběru sanity i zařizovacích předmětů a nenaletíme nějakým "taky odborníkům", kteří sice umí hezky mluvit, ale kvalita práce pokulhává.
Než začneme
Než začneme, je nutno se zorientovat v množství firem, které rekonstrukce provádějí. Je proto dobré nejprve se trochu porozhlédnout na trhu. Projdeme-li si některé specializované baumarkety nebo koupelnová studia, velmi nám to usnadní výběr zařizovacích předmětů a návrh celé nové koupelny. Objevíme velkou šíři sortimentu dlažby, sanitárního vybavení a stavebních materiálu určených k rekonstrukci koupelny a zjistíme, že jsou na trhu materiály a doplňky, o kterých jsme dosud nemuseli mít ani tušení. Pomůže nám to také v lepší orientaci v cenách.Vybírat můžeme z veliké škály barev a velikostí dlaždic. Pro pestrost je můžeme doplnit listelami různých šířek, barev a struktur. Naší fantazii se opravdu meze nekladou.Také van a sprchových koutů je veliký výběr, a to jak ve velikostech a tvarech, tak (u laminátových van) už i v barvách. Na trhu jsou umyvadla i vany s povrchovou úpravou, která odolá usazování nánosů z příliš tvrdé vody. Nakonec i výběr masážních van a sprchových kabin s masážními systémy je tak velký, že bychom si určitě měli nechat poradit od odborníka.
Jak vybrat správnou firmu
Firem, které nabízejí rekonstrukce na klíč, je mnoho. Jak ale vybrat tu opravdu kvalitní?Nejlepší je přímé doporučení spokojeného známého nebo souseda, u kterého už kvalitní, včasná a cenově dostupná rekonstrukce proběhla. Nedodržení termínu a ceny jsou největší slabiny nekvalitních firem. Než se rozhodneme pro neznámou firmu, chtějme vidět fotodokumentaci její práce nebo referenční byt či zrealizovanou rekonstrukci.
Ceny a platby
Rekonstrukce jádra v panelovém domě nebo stavba nové koupelny není zrovna levnou záležitostí. Ceny se pohybují od 70 tisíc výše. Budeme-li chtít dražší vybavení a dlažbu, nebo najdeme zalíbení ve vířivé vaně či masážním sprchovém panelu, může se cena rekonstrukce snadno vyšplhat na dvojnásobek.
Jak platit
S firmou si přesně stanovíme platební podmínky. Slušná firma sama nabídne způsob, který dává zákazníkovi prostor pro řešení případné nespokojenosti nebo reklamace. Zpravidla si firma bere zálohu ve výši 60-80 % a jak práce postupuje, je možné platit ještě jednu zálohu. Konečný doplatek ve výši okolo 20 % celkové částky bychom měli platit až po převzetí a při splnění zakázky k naší plné spokojenosti.